Roušky a respirátory

• Roušky se začaly užívat od konce 19. století k prevenci kontaminace sterilních prostor slinami a hleny jejich nositele (ochrana před "poprskáním"). Druhotnou funkcí bylo chránit nositele před krví a tělesnými tekutinami pacienta během operačních zákroků.
• Počátek 20. století, Němec Carl Flugge zjistil, že vydechované kapénky mohou přenášet tuberkulózu. Roušky začaly mít význam i jako prevence šíření nákazy.
• Od poloviny 20. století se pak začaly používat i pro opačný účel — jako ochrana nositele před infekcí.

• Podle dostupných studií u chřipky jejich nošení neovlivní šíření infekce. U zdravých jedinců vyvolávají mnohé zdravotní obtíže a paradoxně naopak zvyšují riziko nákazy infekční nemocí. Blaylock: Face Masks Pose Serious Risks To The Healthy. (archiv)
• Rozsáhlá dánská studie bude (<2020-10-25 Sun>) publikována, až se najde "dostatečně časopis s dostatkem odvahy pro její otištění", On the Suppressed Danish Mask Study, Swiss Policy Research, <2020-10-24 Sat>, (archiv). Aktualizace: studie byla publikována v Annals of Internal Medicine, <2020-11-18 Wed> (detaily níže v sekci studie).
• Studie zadaná WHO, Physical distancing, face masks, and eye protection to prevent person-to-person transmission of SARS-CoV-2 and COVID-19, The Lancet, <2020-06-01 Mon>, (archiv) je fundamentáně chybná, Swiss Policy Research, <2020-09-09 Wed>, (archiv).
• Sama WHO nedoporučuje nošení roušek v souvislosti s COVID-19. WHO guidance: Healthy people should wear masks only when 'taking care of' coronavirus patients, Fox News, <2020-05-28 Thu>, (archiv).

Studie:

• Effectiveness of Adding a Mask Recommendation to Other Public Health Measures to Prevent SARS-CoV-2 Infection in Danish Mask Wearers, Annals of Internal Medicine, <2020-11-18 Wed>.

  Rozsáhlá dánská randomizovaná studie z dubna–června 2020 sledující 6000 jedinců, polovina s instrukcemi nosit roušky při každém společenském kontaktu, polovina s instrukcemi roušky nenosit.

  Použity byly kvalitní chirurgické roušky. Účastníci dostali instruktáž ohledně manipulace a průměrně spotřebovali 1.7 roušky v pracovním dni a 1.3 o víkendu.

  Výsledek: Rozdíl výskytu laboratorně zjištěné infekce SARS-CoV-2 mezi skupinami byl 0.3% (1.8% pozitivních u zarouškované skupiny a 2.1% u nezarouškované). Statisticky je výsledek "nevýznamný, 95% interval spolehlivosti odpovídá [při nošení roušky] 46% snížení až 23% zvýšení rizika nákazy".

  Naše výsledky ukazují, že doporučení nosit chirurgické roušky při pohybu mezi ostatními lidmi mimo bydliště nesnížilo, s ohledem na konvenční statistickou významnost, incidenci infekce SARS-CoV-2 u nositelů roušek za situace, kdy byl zavedeno dodržování odstupu a další veřejná zdravotní opatření…

  

  Obrázek 1: Grafický abstrakt výsledků dánské studie.

• Látkové roušky zvyšují riziko infekce. A cluster randomised trial of cloth masks compared with medical masks in healthcare workers, BMJ, <2015-04-22 Wed>, (archiv).

  • Testováno 1607 zdravotníků. Zkoumal se rozdíl mezi chirurgickými a látkovými rouškami.
  • Tři skupiny: chirurgické roušky, látkové a kontrolní skupina.
  • Výsledek: Látkové roušky zvyšují riziko infekce respiračním onemocněním chřipkového typu 13x! Skupina s látkovými rouškami měla 4x větší výskyt onemocnění než skupina zcela bez roušek.

  

  Obrázek 2: Výsledek studie porovnávající efektivitu chirurgických a látkových roušek.

  Za pozornost stojí rovněž fakt, že skrz látkovou roušku projde 97% částic.

  Laboratory tests showed the penetration of particlesthrough the cloth masks to be very high (97%) com-pared with medical masks (44%) (used in trial) and 3M9320 N95 (<0.01%), 3M Vflex 9105 N95 (0.1%).

• Why Face Masks Don’t Work: A Revealing Review, Oral Health Group, <2016-10-18 Tue>, (archiv). V textu jsou tyto teze (se zdroji):
  • Základ teorie o kapénkovém šíření spadá do doby, kdy nebylo možné detekovat menší částice (menší než 5 mikronů). Vžila se představa o tom, že infekce probíhá těmito většími částicemi a závisí na vzdálenosti o nakaženého. Odtud představa, že je možné riziko přenosu teoreticky snížit, pokud jsou tyto kapénky zachyceny rouškou.
  • Teorie o šíření vzduchem se pak týká menších částic, které roušky nezachytí a které se prouděním vzduchu šíří do libovolné vzdálenosti od nakaženého.
  • Zubaři mají zvýšenou míru protilátek proti chřipce A i B. Historicky však neměli oproti běžné populaci zvýšenou míru úmrtnosti na chřipku — před i po zavedení praxe "rouškování". Jinými slovy zavedení roušek neovlivnilo ani výskyt ani závažnost infekce. Studie rovněž ukazují, že zubaři mají protilátky proti původcům respiračních infekcí bez ohledu na to, jestli používají roušku.
  • Dostupná literatura a studie ukazují, že nošení roušek nemá absolutně žádný vliv na infekci ran během čistého operačního zákroku. Jejich protektivní smysl je tedy potřeba přehodnotit.
  • Roušky obecně propouští cca 80-85% částic o velikosti 0.3 až 2.0 mikronů. Vše menší pak prochází prakticky volně (tzn. včetně bakterií a virů). V kombinaci s jejich (záměrnou) netěsností u obličeji je jasné, že nemohou sloužit jako ochrana před respiračními infekcemi.
  • Účinnost roušek se (alespoň v USA) nijak nekontroluje, neexistují minimální požadované standardy (na filtraci, ochranu, …). Minimální požadavky na PFE (particulate filtration efficiency) a BFE (bacterial filtration efficiency) neexistují, pouze doporučení.
  • PFE test je založen na měření průchodnosti aerosolových částic o velikosti 0.1 až 5.0 mikronů přes materiál roušky. Netýká se míry prevence vdechování těchto částic nositelem. BFE určuje míru ochrany před velkými částicemi emitovanými nositelem.

• Studie Nonpharmaceutical Measures for Pandemic Influenza in Nonhealthcare Settings—Personal Protective and Environmental Measures, Emerging Infectious Diseases, květen 2020, (archiv) shrnuje efekt roušek na šíření pandemické chřipky:

  Ačkoli mechanistické studie podporují možný vliv hygieny rukou a roušek, evidence z 14 randomizovaných kontrolovaných studií ne výrazný vliv na přenos laboratorně potvrzené chřipky neukazuje. Podobně jsme nalezli pouze omezenou evidenci k účinnosti zvýšené hygieny a desinfekce prostředí.

  …

  K dispozici jsou limitované záznamy o jejich [roušek] účinnosti proti šíření viru chřipky jsou-li nošeny infikovanými jedinci pro omezení šíření zdroje nákazy či neinfikovanými pro snížení expozice. V našem systematickém přehledu jsme žádný výraznější vliv roušek na šíření laboratorně potvrzené chřipky nenalezli.

• WHO ve studii Non-pharmaceuticalpublic health measures for mitigating the risk and impact of epidemic and pandemic influenza, WHO 2019, (archiv), s ohledem na efektivitu roušek uvádí (str. 26, zvýraznění moje):

  OVERALL RESULT OF EVIDENCE ON FACE MASKS

  1. Ten RCTs were included in the meta-analysis, and there was no evidence that face masks are effective in reducing transmission of laboratory-confirmed influenza.

  Přesto pak dochází o stranu dál k doporučení jejich užívání v některých situacích (str. 27):

  RECOMMENDATION:

  Face masks worn by asymptomatic people are conditionally recommended in severe epidemics or pandemics, to reduce transmission in the community. Disposable, surgical masks are recommended to be worn at all times by symptomatic individuals when in contact with other individuals. Although there is no evidence that this is effective in reducing transmission, there is mechanistic plausibility for the potential effectiveness of this measure.

  Population: Population with symptomatic individuals; and general public for protection.

  When to apply: At all times for symptomatic individuals (disposable surgical mask), and in severe epidemics or pandemics for public protection (face masks).

• Mezi rouškami a respirátory není rozdíl v ochraně před chřipkou.
  • Surgical mask vs N95 respirator for preventing influenza among health care workers: a randomized trial, JAMA, 2009, (archiv).
  • N95 Respirators vs Medical Masks for Preventing Influenza Among Health Care Personnel, JAMA, <2019-09-03 Tue>, (archiv).

• Roušky a respitároty obsahují rakovinotvorné látky. Nejsou určeny k dlouhodobému nošení. Is Your Mask Giving You Lung Cancer?, Hman News Network, <2020-10-21 Wed>, (archiv).
• Studenti gymnázia omdlévají kvůli rouškám, píší učitelé ministrům, iDnes, <2020-09-29 Tue>, (archiv).
• Roušky a respirátory negativně ovlivňují funkci srdce a plic — snižují množství ventilovaného vzduchu a rozdíl v okysličení mezi arteriální a venální krví. Effects of surgical and FFP2/N95 face masks on cardiopulmonary exercise capacity, Clinical Research in Cardiology, <2020-07-06 Mon>, (archiv).

• Rouška a právo, Zdeněk Koudelka, Česká Justice, <2020-08-22 Sat>, (archiv).

  Připustí-li se, že ministerstva mohou lidem stanovit povinnost, jež není výslovně umožněna zákonem, pouze na základě obecného a neurčitého zmocnění, že mohou stanovit povinnosti a zákazy za určitým cílem, vyprázdní se ústavní norma, že povinnost lze uložit jen zákonem. To nás vrací před rok 1989 a výkonná moc se stane zdrojem nových povinností. Takové zmocnění je ústavně nedostatečné. Přitom sám zákon o ochraně veřejného zdraví na jiných místech uvádí konkrétní povinnosti, které lze uložit. Pokud by zákonodárce chtěl, aby Ministerstvo zdravotnictví ukládalo povinnost nosit roušky, mohl tak učinit. Jestliže tak neučinil, je to vůle Parlamentu, že mimo povinnosti v zákoně uvedené jiné uložit plošně neomezenému počtu lidí nelze.