Dřevo

Obsah

Poznámky k těžbě, zpracování, skladování a topení dřevem

Minimální vlhkost v zimě / brzky na jaře na jaře, než vyraší listy (míza začíná proudit výrazně několik týdnů přes řašením listů).
Maximální vlhkost je v období konce května.
V severských zemích má nejméně vlhkosti:
- bříza mezi červencem/srpnem
- smrky v létě
Ideální začit sušit na jaře — nejnižší vlhkost vzduchu.
Lze těžit i v létě, prosychání je rychlejší.

Jarní míza má (u některých listnatých) často vyšší obsah cukru a minerálů, což snižuje riziko vzniku hub.
Hmyz spí zimnim spánkem, ve dřevě proschlém na jaře obtížněji uchytí.

Listové sušení (kyselé kácení) — pokácené stromy se nechají olistěné. Listy rostou a raší dále a vytáhnou ze stromu vlhkost.
Listy vyraší i na listech pokácených v zimě. Již v prvním týdnu se vlhkost sníží z 50% na 35%.
Po uvadnutí listů má dřevo cca 30% vlkost. Ihned pak stromy zpracovat k dalšímu prosychání.
Metoda je vhodná spíše pro menší stromy či pro dřevo na další sezonu.

Odstranit (sekerou, pilou, loupačkou) z kmene kůru v několika průzích, aby se voda mohla lépe odpařovat.

Pokud nemá dřevo (listnatých stromů) ihned po pokácení vhodné podmínky, nikdy kvalitě nedoschne. Zvláště jde o Dřevo těžené na podzim, či vysychající v příliš stísněném dřevníku.
Vd dřevě se rozmnoží bakterie, jejichž enzymy a sliz vytvoří kolem vláken dřeva jemný film, který blokuje odvod vody a zůstává zde i při dlouhodobém sušení.
Při hoření tento sliz navíc brání kontaktu s kyslíkem a dřevo špatně hoří.
Zvláště náchylné je k tomuto procesu březové a bukové dřevo.
Pryskyřičnaté jehličnany (smrk, borovice) jsou méně náchylné a mohou ležet v lese bez vysychání delší dobu.
Některé houby se uchycují na řezu a působí snazší nasávání vlhkosti ze vzduchu. Nejlepší podmínky pro jejich vznik jsou při 30–40% vlhkosti dřeva. Jsou aktivní až do vlhkosti 20%. Jejich pálení ale nenese zdravotní rizika (nestihnou vyprodukovat spóry). Přesto je nutné takové dřevo rychle ztopit, jelikož časem ztrácí kvalitu.

Vhlké dříví schnoucí např. pod plachtou (začne "lepit").
Ideální prevece: rychlé schnutí vzduchu.
Ztápět hmyzem napadené dřevo je lepší až přemrzlé (hmyz se neprobudí k životu před spálením).
Riziko napadení okolních prostor je pouze tehdy, pokud je materiál (dřevníku, domu) vlhký.

Lidová moudrost: kácet při ubývajícím Měsíci (po úplňku).
Dřevo pak prý rychleji vysychá a na podzim natahuje méně vlhkosti.
Výzkum: U většiny stromů se před úplňkem zvětšuje průměr kmene, po úplňku se změnšuje (obsah vody však zůstává stejný). Stromy mají "měsíční cykly".
Největší oscilace průměru kmene: kaštany a smrky 3–5 dní před/po úplňku v období (pouze) mezi listopadem a únorem. Rychlost vysychání dřeva největší po úplňku.
Efekt asi 4–12%, převážně pro nábytkářství a výrobu hudebních nástrojů.

Těžké dřevo špatně chytá.
Lepší smrkové a osikové (dobře se štípe na řísky) případně smolné borové (z něj však vytéká hodně pryskyřice).
Ideální — větvičky z listnatého lesa. Březové chrastí či kůra.

Průměrná (norská) domácnost — za rok 12000 kWh.
Průměrná bonita lesa (schopnost obnovy): 250 kg/ha (proschlého dřeva pro neudržovaný březový les), v za dobrých podmínek 500 kg, v extrému (obhospodařovávání, hnojení, apod) 1500 kg.
Jedna rodina potřebuje: 12/2 ha lesa (pro bonitu 250/1500 kg/ha).